„Povzbuzovat druhé
 znamená nabízet jim
 neocenitelný dar.“

„To encourage others
 Is to present them
 With an offering invaluable.“

– Sri Chinmoy

Před lety, v roce 2008, když Bára Špotáková v Pekingu získala svým posledním hodem olympijské zlato, obletěl svět záznam strhujícího, dechberoucího vodopádu nadšených slov finského sportovního redaktora Antera Mertaranta, který se rázem stal vítězem diváckých anket o nejlepšího komentátora. (Chcete-li si ho připomenout, najdete ho tady.)

Nuže, jeho výkon stoprocentně překonala minulou sobotu ve Stromovce naše časoměřička Mirka, která nejen že vždycky dokáže přesně zmáčknout stopky klidně i třem závodníkům, kteří protnou cílovou čáru téměř najednou v jediné vteřině, ale její „Pojďpojďposlednímetrykrásamakejmakejtodášužjetokousekdávejdávej [kratičký nádech] přidejpřidejužtamjsiběžíšnádherněnezastavujzmáčknisedejdotohovšechnojsešnejlepšíparádááááá!!“ hravě strčilo finské „Pitkälle, pitkälle“ do kapsy. A způsobila svým povzbuzováním všeobecné veselí a možná i přispěla k té řadě nových osobáků, kterými se skví srpnová výsledková tabulka.

Povzbuzení je vlastně jiný název pro chvíli, kdy někdo druhý uvěří na okamžik v naše možnosti a schopnosti víc než my sami. Kdo z nás tohle občas nepotřebuje?

Bylo by moc prima, kdybychom si dokázali co nejčastěji připomínat, že právě tak jako jsme za povzbuzení vděční my, úplně stejně ho potřebují všichni okolo nás. Povzbuzovat druhé není zrovna jednoduchá disciplína: ne vždy na to máme sami sílu, ne vždy je jednoduché trefit se do správné formy. Ale možná ta hlavní výzva spočívá v tom, že povzbuzovat někoho jiného znamená alespoň na chvíli nasměrovat pomyslné reflektory zájmu, důležitosti a pozitivní energie z nás samých na druhé.

Což nám může leckdy jít trochu proti srsti... ale současně je to jeden z nejsilnějších léků na naše vlastní starosti a chmury.

... A tím se dostáváme k závěru dnešní reportáže, jímž je podstatná rada:
Při hojném povzbuzování druhých se nezapomínejte pravidelně nadechovat!

(Závěr je to neoddiskutovatelně chabý. Ale bohužel mě ani po půlhodině mohutného sebepovzbuzování nic lepšího nenapadlo, a tak jsem to vzdal. Je to bohužel tak. Ani sebelepší povzbuzování nikdy úplně nenahradí naše vlastní úsilí, odhodlání a vytrvalost... Ach jo... :) )

***

Takhle vypadaly srpnové stupně vítězů:

Dívky do 12 let (1 míle):

1. 1104  Johana Viková            12            Kotlářka SK Praha               07:08,00

2. 1120  Kristýna Zdvihalová    12            Jankov                                 07:35,60

3. 1121  Veronika Bucháčková  9            Dukla Praha                         07:46,40

4. 1124  Ela Vacardová             10            AC Turnov, Lažany             07:54,10

Chlapci do 12 let (1 míle):

1. 1014  Vít Hoda               12            Praha             07:23,50

2. 1008  Denis Prahl          11             Praha             07:24,20

3. 1000  Robin Prahl           8             Praha             07:24,60

4. 1007  Antonín Prchal     11             Praha             07:42,00

Ženy do 112 let (2 míle):

1. 613  Marie Milíčková             33             Běžím za sebe Praha  12:06,70

2. 595  Milena Santariová         46             Praha                           12:13,30

3. 566  Kristina Havelková        18             SK Jeseniova Dřínov   12:19,40

4. 578  Sabina Hrušková          24             Ústí nad Labem            13:22,20

Muži do 112 let (2 míle):

1. 11    David Havelka             15             HBK Dřínov                    10:55,80

2. 234  Martin Kubišta             42             To rozchodíš! Němčice   11:05,50

3. 76    Radim Mádr                35                                                     11:12,40

4. 208  Richard Khol               16             Praha                               11:19,30

 

A jak už touhle dobou všichni vědí, celkové výsledky přepočtené věkovými koeficienty najdete nahoře a své průběžné pořadí v letošním Lívancovém poháru zase dole...

Díky, že jste uprostřed prázdnin přiběhli, a do září se mějte hezky!

 

Váš Sri Chinmoy Marathon Team 
(zapsal Pataka)

 

Fotogalerie | Pravidla poháru | Průběžné výsledky poháru 2026

***

"Nenechte uplynout ani jediný den,
aniž byste se usmáli na druhé."

– Sri Chinmoy

---

Nejdřív dvě pozvánky... Zaprvé, příště – tedy v sobotu 6. června – se už tradičně nepotkáme ve Stromovce na Dvou mílích, ale na Letenské pláni při Zmrzlinových štafetách! Více informací a registraci najdete tady.

A zadruhé, o dva dny dřív, ve čtvrtek 4. června v 19h, vás srdečně zveme na nádherný koncert mezinárodního dívčího vokálního souboru Paree's Group v pražském Anežském klášteře (songsofpeace.cz). Koncert je zdarma – a jestli si ty čisté hlasy a energizující mnohohlasá aranžmá naprosto nezískají vaše srdce, slibujeme, že vám vrátíme vstupné! :-)

---

 

V nedávných dnech běžecký svět zažil dva historické výkony.

Vlastně tři – protože dosud oficiálně nepřekonanou hranici dvou hodin na maratonskou trať pokořili během Londýnského maratonu hned dva běžci najednou! Dva a půl tisíce let si lidstvo muselo počkat na tenhle okamžik (a alespoň pro část lidstva to čekání vyžadovalo poměrně aktivní dřinu!)

Ten třetí historický výkon je z určitého pohledu neméně významný: poráží totiž věk. Na Pražském maratonu si náš kamarád a dvorní fotograf Apaguha – ten, který tak parádně nafotil například květnové Lívance – zaběhl nový osobní rekord. Do dvou hodin tomu času ještě možná trochu „přebývá“ – bylo to za 2:47:03 –, ale jeho výjimečnost spočívá v tom, že takhle krásně zaběhl ve svých 48 letech – po 30 letech poctivého tréninku a každoročních pokusů!

Oba tyhle výkony jsou pro nás ohromně důležité – máme koneckonců „sebepřekonání“ v názvu všech závodů, které pořádáme. Radost, inspirace a povzbuzení, které takové úspěchy dávají tolika lidem, zároveň vystihují, čím je neustálé posouvání vlastních hranic pro všechny tak cenné.

Těžko říct, jestli na nás dnešní svět klade větší nároky, než tomu bylo dřív. Nejspíš je tomu ve většině aspektů naopak; dnešní nároky jsou ale jiné, možná jsme na ně hůř vybavení. Nejspíš i proto se dnes tak často mluví o tom, jak se nepřepínat, nevyhořet, nestávat se otrokem výkonu. To samo o sobě není špatně, cítíme to možná všichni. A pro leckoho tak samotný koncept sebepřekonávání jednoduše není „in“.

Sebepřekonávání ale neznamená honit se za výkonem nebo úspěchem kvůli tlaku okolí nebo svého ega. Znamená chuť a potřebu nezůstávat menší, než můžeme být.

Zatímco ego člověku říká: „Musíš být lepší než ostatní“, sebepřekonání říká: „Zkus být lepší než tvoje včerejší pohodlnost, skleslost a strach.“ Zatímco tlak okolí říká: „Když něčeho nedosáhneš, svět si tě nebude vážit“, sebepřekonání říká: „Nenech spát své lepší možnosti.“

Bez ochoty a chuti přijímat výzvy člověk sice může mít chvíli klid, ale časem začne být menší, opatrnější a uzavřenější. Život bez výzev je pohodlný jen zpočátku; pak začne být plochý. Zdravé sebepřekonání naopak buduje v člověku odvahu a důvěru v sebe sama, učí nás, že nepohodlí nemusí být nepřítel, a ukazuje, že opravdová radost a pocit naplnění často čeká až za okamžikem, kdy se nám nechce.

Ale pro koho to tady vlastně vykládáme…? Říkat tohle všechno našim lívancovým běžcům znamená nosit dříví do lesa – vždyť vesele překonat sami sebe jich první květnovou sobotu přišlo usměvavých 271, rekordní počet od covidu!

A tak při vší radosti z tak hojné účasti doufáme, že chuť do opakovaného sebepřekonání neztratí naše neúnavná smažička lívanců Lucka. Květnová Stromovka totiž byla důkazem, že její schopnost nakrmit téměř jakýkoli dav vyhladovělých běžců není výsledkem žádných čárů a kouzel, ale poctivé obětavé dřiny. 

V sobotu na celé čtyři běžce nezbyl lívanec. 
Běda, Lucčiny schopnosti nejsou nadpřirozené! :-D

***

Vítězné banány a brambory tentokrát sklidili tito běžci...

Dívky do 12 let (1 míle):

1. 1149    Amélie Bartková           11    ZS Filosofská, Praha     06:51,10

2. 1101    Johana Macháčková    11    Jesenice, Mnichovice    07:04,10

3. 1120    Johana Viková              11    Kotlářka SK, Praha        07:07,20

4. 1128    Mariana Macháčková    9    Jesenice, Mnichovice     07:12,60

Chlapci do 12 let (1 míle):

1. 1025    Adam Kolafa        11    Praha                06:20,20

2. 1013    Vojtěch Friš          11    Praha                06:27,50

3. 1040    Filip Hlinovský      11    Eagles Praha    06:50,70

4. 1058    Daniel Brejcha      9    Praha                 06:58,10

Ženy do 112 let (2 míle):

1. 613    Magdaléna Teplá        21    Praha                     12:46,10

2. 626    Eliška Eliášová           30    OCR Čelákovice    13:21,00

3. 548    Karolína Cikánková    26    Atlet Stodůlky        13:31,50

4. 516    Sabina Hrušková        23    Ústí nad Labem    13:36,50

Muži do 112 let (2 míle):

1. 257    Jaroslav Sedláček    22    OOB Kotlářka          10:32,50

2. 77      Marek Páral              30    SK Žďárák Praha    10:38,90

3. 88      Jan Drahota             17    Mladá Boleslav       10:42,00

4. 11      David Havelka          15    HBK Dřínov            10:52,10

 

Fotogalerii najdete na odkazu nahoře, průběžné výsledky letošního poháru zase dole...

Díky, že běháte a chodíte (na lívance) – a ve Stromovce ahoj zase v červenci!

Váš Sri Chinmoy Marathon Team 
(zapsal Pataka)

 

Fotogalerie | Pravidla poháru | Průběžné výsledky poháru 2026

***

„Bring to the fore your hidden capacities,
not only to do something great,
but also to become someone good.“

"Vynes do popředí své skryté schopnosti,
ne jen abys dokázal něco velkého,
ale aby ses stal někým dobrým."

– Sri Chinmoy

První březnová sobota v lívancové Stromovce byla PARÁDNÍ – jak vystřižená z titulní stránky ročenky „Nejfotogeničtější Lívancové závody světa“. A tak se nám zdá, že než abychom tady tu její dokonalost ředili nějakým dlouhým povídáním, nejlepší bude vás prostě (zase jednou) pozvat, abyste si prohlédli fotogalerii.

Možná je to pozvání úplně zbytečné, protože to děláte pokaždé. Ale pro případ, že jste tady na našich stránkách poprvé… anebo že na pořádné prohlížení většinou nemáte čas…: zkuste si – klidně úplně rychle – proklikat všechny fotky.

My to děláme vždycky. Ano, jednak samozřejmě proto, abychom se ujistili, že nezveřejníme záběry úplně rozmazané, černé nebo kompromitující (zachycující vás například v situaci, kdy máte dva lívance v puse, tři v ruce a čtyři vám koukají z kapsy). Hlavně ale proto, že to je osvěcující a povznášející zážitek.

Udělejte si chvilku a projeďte si těch pár (stovek) sobotních momentek. Stovky známých i neznámých tváří plných trémy nebo dychtivosti, odhodlaných nebo vyždímaných, rozesmátých nebo cool… a v cíli pak vždycky zalitých tou výjimečnou jemnou září někoho, kdo si trošku (nebo hodně) sáhl hlouběji do sebe, něco v sobě překonal a něco ze svých skrytých schopností vynesl na povrch… Zvlášť si najděte ty fotky, na kterých tohle všechno zažíváte vy sami. (Třeba dokonce s asterixovskými křídly na přilbě, kterou jste právě dostali, protože jste na startu svého STÉHO LÍVANCOVÉHO BĚHU.)

A pak si dobře všimněte, co to prohlížení s vámi právě udělalo.

Ať už jste se předtím cítili jakkoli, jsem si skoro jistý, že po téhle prohlídce je vám (ještě) líp. Že v sobě cítíte větší radost, víc energie, víc klidu, víc naděje a optimismu, dokonce víc „smyslu“… ve všem.

A pokud vám to takhle doopravdy fungovalo, teď si představte, že to podobně fungovalo i spoustě dalších lidí, kteří se třeba dívali – nebo dívají – NA VÁS. Nejen v lívancové galerii; kdykoli.

To je totiž aspekt, který si možná málo uvědomujeme: že pokud v sobě objevíme něco dobrého a vyneseme to do popředí – a projevíme to svým úsměvem nebo vytrvalostí nebo klidem nebo soucitem nebo tolerancí nebo jakkoli jinak –, neznamená to zlepšení jen nás samotných. Zlepšuje to život všem okolo nás.

Místo zlepšení jednoho člověka zlepšujeme ve skutečnosti kousek celého světa.

Já vím, že to může znít příliš filozoficky a idealisticky a snad i nabubřele. Ale mám pocit, že čím víc se kolem nás svět obrací naruby, tím víc je potřeba snažit se ho aspoň sem tam kousky nějaké filozofie a idealismu podpírat. Abychom třeba nezačali ztrácet víru, že když se budeme snažit, může se to jednou změnit k lepšímu.

A tím končí dnešní kousek idealistické lívancové filozofie :-D

 

S radostí dáváme na vědomí, že všem – úplně všem! – tentokrát vytřela zrak běžkyně, jejíž jméno je veleznámé nejen ve Stromovce (a kterou kapku domýšlivě považujeme za málem odkojenou našimi lívanci). V cíli se Terka ve srovnání s mužskými finišery usmívala tak uvolněně, že se ani nesnažili vydávat to za svůj kavalírský „dárek“ k nedělnímu Dni žen! :-D

Dívky do 12 let (1 míle):

1. 1109 Viola Šebková 9 LOKO Beroun 07:15,10

2. 1105 Zuzana Houfková 10 Praha 07:38,80

3. 1107 Amélie Bartková 11 ZS Filosofská Praha 07:47,80

4. 1132 Sofie Schořová 11 ASK Atlet Praha 08:00,80

Chlapci do 12 let (1 míle):

1. 1003 Filip Hlinovský 11 Eagles Praha 07:02,80

2. 1000 Josef Kafka 11 Praha 07:08,20

3. 1047 Daniel Brejcha 9 Praha 07:26,20

4. 1019 Atrey T. Mikšovský 8 Spartak Praha 4 07:34,90

Ženy do 112 let (2 míle):

1. 565 Tereza Zimovjanová 30 Zimíci Praha 10:51,80

2. 626 Kristina Havelková 17 SK Jeseniova Dřínov 12:14,50

3. 603 Magdaléna Teplá 21 Praha 12:58,40

4. 656 Sabina Hrušková 23 Ústí nad Labem 13:16,60

Muži do 112 let (2 míle):

1. 39 Oto Sobota 17 Praha 11:10,30

2. 257 Ondřej Váchal 31 Mílaři Domažlice 11:16,20

3. 241 Martin Kubišta 42 To rozchodíš! 11:20,10

4. 6 Santošánand V. Král 49 JDŽ Praha 11:26,70

 

Všem moc děkujeme za rekordní účast, užívejte slunce a v dubnu naviděnou!

 

Váš Sri Chinmoy Marathon Team
(zapsal Pataka)

 

Fotogalerie | Pravidla poháru | Průběžné výsledky poháru 2026

***