Štafetový běh na 4krát 1 míli aneb "ZMRZLINOVÝ POHÁR"!

Královská obora – Stromovka Praha

Otevřený závod štafet na 4 krát 1 míli (1,6 km)

O události

Otevřený závod na 4krát 1 míli (1609 m) pro všechny věkové kategorie, pro běžce pomalé i rychlé, zkušené, občasné i začínající – pro každého, kdo běhá pro radost. Na rozdíl od běhu Lívancového soutěží však pouze čtyřčlenné týmy.

A na rozdíl od lívanců vám chystáme jinou dobrotu – každý účastník dostane V CÍLI DVA KOPEČKY PRAVÉ ZMRZLINY!!! Vážně! :-) :-) :-)

Stručná pravidla závodu:

  • Délka trati je 800 m (okruh). Členové štafety se střídají po jednom kole, každý běží celkem dvakrát.
  • Startovat můžete v jedné z 5 kategorií: štafety čistě ženské (13-49 let), čistě mužské (13-49 let), libovolné veteránské (49-119 let), libovolné dětské (3-12 let) a libovolné smíšené (3-119 let).
  • Měří a hodnotí se celkový čas celé štafety (ne jednotlivé mezičasy). 
  • Sestavovat štafety bude možné předem i na místě (s použitím případných vyskytujících se lívancomilů, překvapených, že se nekonají Dvě míle...;).

Fotogalerii Lívancového běhu si můžete prohlédnout zde.

Video ze závodu

Vzdálenost

1 míle (1,6 km) pro každého ze 4členné štafety

Čas startu

  • 9.30 h

Startovné

  • 75 Kč za běžce, tedy 300 Kč za štafetu

Kontakt

Pořádá Sri Chinmoy Marathon Team
603 177 567
Poslat email

Kategorie cen

  • První tři místa ve všech pěti kategoriích.

Informace pro účastníky

Místo

Vždy krásné prostředí parku Královská obora - Stromovka. A téměř vždy bez deště :)

Registrace

Na prostranství u Bruselské brány, 8.15–9.00 h.
Přihlásit se je zapotřebí předem pomocí online formuláře zde, a to nejpozději do 18:00 h den před závodem. Registrace na místě bude možná, ale prosíme, pouze v nutných případech :)

Čas

Start před Bruselskou bránou v 9.30 h, plus mínus přesně :)

Trať

Trať v délce 800 m vede po asfaltových či mlatových cestách Stromovky. Každý tým běží celkem 8 kol, tedy 4 míle – každý člen štafety musí uběhnout celkem 2 kola (1 míli). Běžci se střídají po 1 kole (800 metrech).

Kategorie

Štafety čistě ženské (13-49 let)
Štafety čistě mužské (13-49 let)
Štafety libovolné veteránské (49-119 let)
Štafety libovolné dětské (3-12 let)
Štafety otevřená kategorie (3-119 let)

Jak na start

Nejlépe na kole, po svých, na kolečkových bruslích nebo tramvají (zastávka Výstaviště). Auto doporučujeme zaparkovat u mostu na Císařský ostrov v ulici Za elektrárnou.

Šatny a WC

V prostoru startu jsou běžcům k dispozici stany na převlečení a odložení věcí. Stany nejsou hlídané, a přestože běžci jsou společenství poctivé, může dojít i k nechtěné záměně tašek či batůžků, a tak Vám doporučujeme nechat důležité dokumenty, nadité peněženky a zlaté šperky raději doma :) Drobné cennosti si případně můžete pro klid duše uložit oproti startovnímu číslu v mobilní úschovně (neboli v přistavené dodávce).

Účastníci mohou na místě využít WC kabinky.

Previous Results

  • 2023 Jun 3rd
    (Vanilkově a jinak) sladké rozdávání radosti

    "Když dáváš radost druhým,
    tvá vlastní radost
    se sama od sebe násobí."
    – Sri Chinmoy

    Představte si na chvíli tenhle trochu alternativní pohled ;-) na dění ve Stromovce v běžnou první sobotu v měsíci před devátou ranní.

    Pod pošmournou oblohou se do zatím téměř liduprázdného parku, ztichlého chladnou předzvěstí jednoho z nejnelítostnějších sportovních klání v běžeckém kalendáři, začínají pomalu a beze slova trousit první osamělí běžci. Jsou zasmušilí, podezřívavě obhlížejí další postavy závodníků, které se mlčky zjevují na neudržovaném plácku před Bruselskou branou. Každý je tady sám za sebe; ačkoli veliké ambice svírají žaludek všem, jen na hrstku vyvolených se usměje štěstí a v cíli získají tolik ceněný zlatý ananas pochybného původu. Děti, objeví-li se nějaké, drží se zakřiknutě opodál; přestože soutěží v samostatné kategorii, dospělí v nich vidí nekalou konkurenci, zvýhodněnou kratší tratí v nadcházející honbě za lívancem, včera usmaženým a zcvrklým od té doby do velikosti dětské dlaně. Napjatou atmosféru podtrhává samotná startovní čára, jejíž dva výběžky s bezostyšnou nespravedlností zvýhodňují běžce s nejostřejšími lokty, zatímco jiný nešťastník je odsunut o krok za ostatní. Adrenalin stoupá, dech se zrychluje, občas lze koutkem oka zahlédnout, jak někdo svému soupeři stoupne na tkaničku. Běžec zde nezná bratra (běžkyně taky nezná bratra) (a ani jeden z nich nezná sestru). 

    Začíná pravidelný, „obyčejný“ Lívancový běh… ;-) :-D

    A třebaže každý, kdo na něm aspoň jednou byl, ví, že ten první odstavec je čirá nadsázka, rozhodli jsme se tu čtrnáctiletou sérii "sólových" závodů opět – už podruhé – trochu zpestřit.

    A tak tedy STŘIH – je třetího června dva tisíce dvacet tři… a druhý ročník Zmrzlinového poháru sebepřekonání!

    Den je snad už od čtyř od rána vymalovaný těmi nejzářivějšími barvami. Na neuvěřitelně modrém nebi není ani mráčku (ale horko v příjemném vánku není) a park už nedočkavě švitoří všemi ptačími hlasy. Brzy se k nim přidávají skupinky veselých běžců všemožného věku, od tříletých skorobatolat po všemi vichry ošlehané krále a královny rovinek i trailů. Spojuje je nadšení z výjimečné atmosféry týmového, štafetového závodu, při kterém se vítězství čtyřnásobí a prohra není nikdy prohrou, protože jednak na ni člověk není sám a jednak všechno zahladí kopečky báječné zmrzliny v cíli. :-)

    Ambice 188 účastníků jsou dětsky nevinné – většina z týmů startuje v otevřené kategorii, v níž čtyřčlenné štafety tvoří kamarádské nebo rodinné směsi libovolného věku, a tak mezi největší starosti patří obava, aby se nejmladší člen štafety na trati neztratil a ten nejstarší neusnul někde na lavičce ;-). Koneckonců, kromě neodmyslitelné dychtivosti po sebepřekonání není za čím se honit: zmrzka je pro všechny a první cena jsou rychlé špunty a svazek mrkví… :-)

    Všeobecné veselí vzbuzují už jména předem domluvených i na místě vytvořených štafet, ať už tematická („4 kopečky zmrzliny“, „KdeJeTaZmrzlina“, „Zmrzlinová běhací školka“), poetická („Čtyřky a důchodce“, „Nejkulaťoulinkatější πr2“, „GVP OS Sport association“ :-D ) nebo čistě funkční („Šakali“, „Lenochodi“, případně poněkud ne-funkční „Defect“). Po čtyřech letech se na start postavily dokonce i nestárnoucí „Laboratorní krysy“ (byť v trochu pozměněném složení), aby brzy málem zopakovaly své tehdejší vítězství v prvním ročníku.

    Pak už zazní tradiční startovní zatroubení mušle a všechny ty rozmanité postavičky se začnou honit parkem a proplétat mezi sebou a hledat se v předávkové zóně a povzbuzovat sebe i ostatní a vydávat ze sebe všechny síly a jásat, když poslední člen týmu proběhne cílovou čárou. Je u toho všeho spousta křiku a legrace. A pak se vystojí fronta na dva kopečky zmrzliny, a pak znovu na třetí, čtvrtý a pátý, protože je dost. A nakonec padesát šest(!) z těch 188 účastníků dostane nějakou cenu, čímž radost dosáhne pro dnešní den vrcholu, a tak si zatleskáme a jde se domů.

    A jak to hezky zakončil jeden běžec, kterého dnes do Stromovky přilákali kamarádi: „Jsem tady dneska poprvé, a ta atmosféra a všechno je úplně úžasný. A to jsou prý klasické Lívance JEŠTĚ LEPŠÍ!!“

    ***

    Ne, ani všechny lívancové a zmrzlinové závody na světě samy o sobě nevyřeší všechno naše lidské dohadování a strkanice (a horší věci). Ale každý takový sladký a čistý zážitek chvíle, kdy se nám podaří dát někomu kolem sebe opravdovou radost – a ideálně ji s ním dokonce sdílet –, je tou nejlepší inspirací k tomu, abychom ze svého života všechny hádky a strkanice (natož ty horší věci) postupně vypoklonkovali nadobro.

    Tak... ať se nám to co nejdřív podaří...


    Všem moc děkujeme a těšíme se na vás na příštích lívancích – a za rok zase u zmrzky!

    Váš Sri Chinmoy Marathon Team

     

    ***

  • 2019 Jun 1st
    Trať bez kopců a kopec zmrzliny

    "Když dáváš radost druhým, 
    tvá vlastní radost
    se sama od sebe násobí."

    – Sri Chinmoy

    Trať bez kopců plus kopec zmrzliny rovná se hromada šťastných běžců! :-)

    Měli jsme to samozřejmě fikaně vykalkulované: abychom se my ani naši běžci nenudili, vymyslíme si běžecký experiment, který osvědčený, desetiletím prověřený koncept poklidného Lívancového běhu s největší pravděpodobností promění v džungli pod názvem "závod štafet". Stovky běžců budou zmateně pobíhat před Šlechtovkou, marně hledat členy svého týmu, vrážet do sebe a zoufale zjišťovat, co se po nich vlastně chce. Pokud na nové trati nezabloudí nebo se navzájem nepotlučou v zatáčkách, hned po prvním odsprintovaném kolečku vypustí duši a odmítnou běžet ho podruhé. Bude to propadák, díky němuž si my pořadatelé ověříme, že provádět experimenty na živých běžcích není etické ani moudré. Na konci ale dáme všem zmrzlinu, čímž uspokojíme napaprčený houf běžců a celý ten pokus nám projde.

    Jenže… Stromovka má zvláštní kouzlo, my máme své běžecké anděly a účastníci našich závodů nejsou žádná béčka. (Tedy, až na jednu nejmenovanou štafetu "bé", ale ti to měli prokazatelně jen v názvu, který jim mimochodem přidělil předseda oddílu, asi že nezaplatili včas příspěvky!? :-D ) A především mají naši běžci mladou mysl a dětské srdce, a tak si novinky dokáží parádně vychutnat.

    Ukázalo se to už při registraci, při níž se běžci bez vlastního týmu – zvýraznění nafukovacím balónkem – dokázali bez problémů a samostatně navzájem najít, domluvit a vytvořit štafetu na místě. Jirka Syrovátko dokonce dorazil vybavený transparentem "Hledám běžce do týmu", díky němuž na místě postavil úspěšnou štafetu "Náhoda". Na start se tak postavilo úžasných 58 štafet, což bylo přesně tolik, na kolik jsme byli připravení – nezbyl nám ani jeden prázdný přihlašovací formulář!

    Atmosféra od samého začátku radostně bzučela. Na rozdíl od běžného sólového závodu, při závodu štafetovém máte členy svého týmu, se kterými můžete sdílet své předstartovní emoce, společně obhlížet soupeře, kout taktické pikle, navzájem se motivovat a vymýšlet, co uděláte se zlatým pohárem, který přece určitě vyhrajete. Jakmile pak závod odstartuje – v našem případě zatroubením na velikou mušli –, celý tým musí spojit všechny síly a vlna nadšeného povzbuzování v podstatě neuvadá. A ať už cílem proběhne finišer neboli anchorman v jakémkoli čase, sdílená radost je mnohem sladší a sdílená porážka (uštědřená třeba týmem veteránů) o něco snesitelnější. :-)

    Ano, předávkové území bylo stísněné a trochu nepřehledné (a příště to vylepšíme). Ano, pár běžců prozkoumalo na trati asfalt hodně zblízka, ale nesli to profesionálně statečně – a mezi námi, při předávkách padají i olympionici! :-) A ano, zmrzlinu jsme z opatrnosti trochu moc zmrazili, takže byla příliš tuhá a vydávání úplně neodsejpalo – ale do příštího ročníku to natrénujeme. Tohle všechno však nijak nezkalilo všeobecné veselí 232 závodníků a jejich podpůrných týmů.

    Po vyhlášení vítězů si nás vzali stranou Zimíci (neboli věrná rodinná štafeta Zimovjanů) a přátelsky nás upozornili, že jsme se tím předstartovním aforismem o dávání radosti prozradili. Že prý už je jasné, že to všechno děláme ze zcela sobeckých důvodů – abychom totiž dostali víc radosti sami. Rádi bychom to uvedli na pravou míru. Tu hlavní radost jste dali vy nám – vy všichni, kteří jste přišli a tak nadšeně si to užili. Takže moc děkujeme a doufáme, že se ohromně znásobila vaše vlastní radost!

     

    Výsledky i stovky fotek ze závodu najdete na začátku tohoto článku. 

    Přejeme vám, ať je do příštího prvního června váš každý den Dnem dětí, a ahoj na příštím Lívancovém běhu, 6. července!

    Sri Chinmoy Marathon Team

     

    P.S.: Mimochodem, zmrzliny ještě spousta kopečků zbyla, a tak jsme pozvali na hostinu všechny opřilbované dělníky, kteří opravují Šlechtovku. Bereme to jako takovou zištnou investici do té její rekonstrukce. Třeba to teď docvaknou rychleji... a majitelé pak budou mít zvláštní slabost pro lívancové a zmrzlinové běhy... ;-)